Zpět

2021: Pán prstenů

V termínu 17.7.2021 - 31.7.2021 jsme uspořádali již 29. letní dětský tábor, tentokrát jsme se vydali na tábořiště Bílý Potok, poblíž obce Maršov.

Jako každoročně jsme hráli celotáborovou hru, ta se tentokrát nesla ve znamení tajemné řiše Středozemě, konkrétně Pána prstenů. Tohoto ročníku se zúčastnilo 48 táborníků, o které se starali vedoucí. Táborníky roku byli nakonec zvoleni Eliška Kahounová a Anička Žižková, celotáborovou hru vyhrála třetí (žlutá) letka.

Den 1 – Mezitím co děti ve spolupráci s rodiči dobalovali poslední kufry a batohy, tak již většina vedoucích nakupovala v makru, nakládala táborové věci do dodávky, případně přebírala tábořiště, aby bylo vše hotové a nachystané na příjezd táborníků. Tady bychom ještě jednou rádi poděkovali za pomoc Vás, rodičů. Přebrání všech 48 táborníků proběhlo hladce hlavně díky Vám. Po rozlučce s rodiči jsme se přibližně ve tři hodiny vydali směr Šmelcovna a následně tábořiště. Tam před večeří probíhalo ubytování a seznamovací hry, a také příjezd Gandalfa do Hobitína. Po večeři už nás čekal první společný nástup se sundáváním vlajky a následovala oslava 111 narozenin Bilba Pytlíka = táborák.

Den 2 - První noc v novém stanu, co se ti asi zdálo? To úplně nevíme, ale určitě víme, že po probuzení následovala rozcvička. Celý den se poté nesl ve znamení prstenů, které byly v průběhu času vytvořeny. Dopoledne jsem trávili s trpaslíky a zjišťovali jsme informace o jejich prstenech, v prvním odpoledním programu jsme byli v elfské říši a v druhém odpolední programu přišla na řadu říše lidí. Ve večerním programu jsme se od Gandalfa dozvěděli o existenci jednoho prstenu, který vytvořil Sauron, aby ovládl další prsteny. A abychom si ujasnili příběh, tak jsme si pustili výstřižky z filmu Pán Prstenů.

Den 3 – V neděli večer jsme vyslali Froda se Samem na cestu do Hůrky, a tak se pondělní dopolední program nesl ve znamení skrývání se před temnými jezdci, kteří hledají prsten. To probíhalo tak, že jsme se museli proplížit do tábora a najít v něm dvou až sedmimístná čísla, které jsme si museli zapamatovat a poté zapsat na letkový seznam, který se nacházel kousek od tábora. V prvním odpolední programu jsme se vzdělávali v boji, lukostřelbě a uzlování, na což navázal druhý odpolední program a s ním spojená cesta z Hůrky do Roklinky. Večer jsme dorazili do Roklinky a rovnou jsme se účastnili sněmu, na kterém jsme se stali členy společenstva prstenů a dnes tak vyrazíme na cestu.

Den 4 - Včerejší večer udal jasný rámec pro dnešní den, musíme vyrazit směr Mordor, zničit prsten. Po rozcvičce tak následovalo balení všech věcí a vydání se na cestu, ta bohužel skončila hned po pár krocích, jelikož jsme v horách narazili na velkou mlhu a sněhovou bouři, to pro nás znamenalo jediné – ještě nejsme na cestu dostatečně připravení a musíme se dovzdělat. Odpoledne jsme trávili v trpasličím království – v dolech Morie. Postupně jsme tak překonávaly všechny překážky, až jsme narazili na skřety, kteří nás zahnali ven z Morie, to jsme přežili jen díky Gandalfovi, který nás chránil a zdržel skřety, ale byl bohužel raněn v boji Balrogem a zřítil se do propasti, tak snad se ještě ukáže…

Den 5 – To že den začal rozcvičkou je všem našim fanouškům jasné, ale dnes to bylo ve velkém stylu! Přišla totiž první oblíbená taneční rozcvička s Johy. Po ní následovala snídaně a ranní nástup. Dopolední program byl věnován autorovi Pána Prstenů J.R.R. Tolkienovi a hádankám z Hobita. Po obědě následoval souboj společenstva proti skřetům, během tohoto souboje padl Boromir, kterému jsme později vystrojili důstojný pohřeb. Ve druhém odpoledním programu došlo k rozpadu společenstva prstenů, když se Frodo rozhodl dál nést břímě prstenu sám, ale doplnil jej jeho věrný přítel Sam. Legolas, Aragorn a Gimly se vydávájí hledat Pipina se Smíškem, které unesli skřeti. Ve druhém odpoledním programu jsme simulovali plavbu Froda a Sama. Večerní program vyplnilo promítání pána Prstenů, abychom si doplnili přehled o příběhu.

Den 6 – Zas a znovu den začal rozcvičkou, tentokrát se nesla ve znamení buldoků. Po kvalitní snídani následoval únos Pipina a Smíška, ty unesli skřeti během bitvy. Dopoledne proto nebylo co řešit, vyrazili jsme s Gimlim, Legolasem a Aragornem stopovat – šli jsme po skřetích stopách a po cestě jsme řešili různorodé úkoly. Na konci stopování jsme potkali Rohanské jezdce, kteří nás zajali. V boji jsme je přesvědčili, že jsme hodni toho, aby nás nechali svobodně pobývat v Rohanu. První odpolední program se nesl ve znamení hry Rohanští jezdci, kdy jsme získávali penízky na pozdější dostihový závod Rohanská Pardubická – překážkovou dráhu, kterou museli táborníci překonávat různými způsoby a zároveň mohli na závody sázet. Večer nás král Theodén pozval na svoji diskotéku, a tak jsme tancovali, až nás boleli nožičky. A to bylo pro dnešek vše, na počtenou zase zítra.

Den 7 – Rozcvička se tentokrát nesla ve znamení útoku skřetů a ranního výběhu. Poté následoval toast s marmeládou a po něm nástup. Dopoledne jsme pak cestovali do lesní říše entů, a to po stanovištích na kterých jsme plnili úkoly z populární sociální sítě TikTok. Odpoledne jsme nejdříve museli přesvědčit enty, že nejsme skřeti, ale hobité, a poté je donutit k útoku na Sarumanovu pevnost – Železný pas. Útok probíhal ve stylu velké vodní bitvy, při které se nám nakonec povedlo probořit vodní hráz, která zaplavila Železný pas. Večer probíhalo opékání špekáčků, zpívání u táboráku a nakonec i stezka odvahy, které se zúčastnili všichni tábornící, krom těch nejstarších, pročpak asi?

Den 8 – Saruman už získal plnou moc nad rohanským králem Theodénem, a ten tak úplně zešílel. Celý den se děly sakra divné věci, například snídaně do hrnku místo ešusu, sundávání vlajky na ranním nástupu, denní rozkaz na ruby a další. Dopolední cíl tak byl jasný musíme zlomit Theodénovu kletbu. K tomu jsme potřebovali Gandalfa bílého, a tak jsme hráli hru, ve které bylo úkolem dostat se na pátý level Gandalfa – Gandalfa bílého. To se nám nakonec podařilo a na konci dopoledního programu jsme Theodéna odčarovali. V poledním klidu panovaly vysoké teploty, a tak se zájemci vydali schladit do potoka a ostatní pouze odpočívali ve stínu. No a celý odpolední program se nesl ve znamení Aragornovi plavby – letky musely nejprve postavit vor, a poté s ním projet slalom. Večer jsme hráli „beerpong“ no a velcí se chystali na svoji stezku odvahy – noční výšlap po různých stanovištích. Z toho se všichni vrátili ještě před deštěm a nyní spokojeně dospávají noční únavu, zatímco menší se již věnují hrám.

Den 9 – Jak jsme již naznačili včera, tak pro některé táborníky začal dnešní den výrazně dříve, a to větší noční hrou z té se vrátili v průběhu noci a dopoledne, tak mohli dospávat. Sauron nabírá na síle a společně s tím přibývá soubojů se skřety, které musíme podstoupit, dnes dopoledne to byla velká bitva o Helmův žleb, ve které proti sobě bojovali letky, když se nejprve museli dostat do vyznačeného území, a poté nalepit lepítko své letky na krabici jiné letky. Po obědě a poledním klidu následovala Hobitiáda – soutěž skládají se z 10 disciplín, jako vrh koulí, skok v pytli, limbo rush, slalom s pingpongovým balonkem na lžičce a další. Nakonec ve večerním programu musela každá letka zvolit jednoho člena na každou disciplínu a zároveň byl nominován jeden vedoucí a soutěžilo se znovu. Poté následovali přípravy na bouřku, kterou jsme bez větších problémů v pohodě přežili, menší spali v tělocvičně a větší dobrovolně, nyní již táborníci hrají hry v rámci programového dne číslo 10.

Den 10 – Den s pořadovým číslem deset začal ranní hygienou, když následovala pohodička bez rozcvičky, aby táborníci mohli v klidu odpočinout. V dopolední programu vyrazili Aragorn, Gimly a Legolas verbovat armádu mrtvých vojáků, která přísahala svoji věrnost Gondoru, ale v minulosti zradila. V odpoledním programu pak společně s touto armádou vyrazili do boje a hráli hru capture the skřet – jednotlivé letky musely „obsadit“ co nejvíce vedoucích a získávat tak body. Ve večerním programu jsme hráli hru Gandalfova záře, při které bylo cílem dostat paprsek laseru do cíle za pomoci zrcadel.

Den 11 – Jedenáctý den byl v našem případě zároveň posledním dnem, který se věnoval putování společenstva, mimo Froda a Sama, na ty se podíváme v rámci pokladovky. Den začal ranní scénkou, při které byl v boji zraněn Faramir, toho jsme museli dopoledne vyléčit, když jsme získavali lektvary a museli jsme poznat, který je ten správný. V odpoledním programu proběhla únikovka a poté bitva o Minas Tirith – vlajkovaná. No a aby byl den kompletním, tak jsme jej zakončili táborákem a zpěvem za doprovodu kytar.

Den 12 – Tyto slova se píšou extrémně těžko, ale jen co je pravda… jistě jste si všimli, že se letos do seznamu věcí vrátil velký batoh, kvůli dvoudennímu výletu, ten se měl konat po letité pauze. No a aby toho nebylo málo, tak se měl konat rovnou jako pokladovka. Vše bylo naplánované, spaní domluvené, dopolední program a balení proběhlo podle plánu, ale v tom přišla velká bouřka a bylo po plánech. Rozhodli jsme se výlet odvolat a zítra nás čeká klasická jednodenní pokladovka. Dnešní odpoledne jsme tak trávili hrami v dešti a v nejbližším okolí tábora, večer se pěkně vyspíme a zítra do toho jdeme na plno.

Den 13 – Tak na druhý pokus už nám počasí přálo, pokladovka se mohla uskutečnit, sice jednodenní, ale přece. Ráno jsme se rozdělili na malé a větší, a poté jsme se vydali na cestu – malí všichni společně, velcí po letkách a dle aktuálního pořadí celotáborové hry. Po cestě velcí plnily úkoly a luštily šifry, malí hráli různé pohybové hry, a také měli vědomostní kvíz. Přibližně 5 kilometrů od tábora se obě skupiny spojili a pokračovali společně (po letkách) do Mordoru, kde předali u hory osudu prsten Frodovi a mohli si vychutnat závěrečnou scénku a následné hledání pokladu. Večer už všichni odpočívali a jako aktivní regeneraci jsme zvolili diskotéku.

Den 14 + 15 – Čtrnáctý den tábora probíhal, tak jak je u něj zvykem, ve znamení vítání nováčků, oslav, pohody a hodování. Začali jsme ranní rozcvičkou ve spacácích, poté jsme pokračovali snídání, nástupem a křestem nováčků, po obědě následoval jarmark a dražba. Před večeří jsme ještě stihli slavnostní nástup s vyhlášením táborníků roku, kterými se letos stali Eliška Kahounová a Áňa Žižková, a po něm už hurá na raut a poslední závěrečný táborák. V sobotu ránu probíhalo pouze rychlé dobalení věcí, úklid stanů a celkově tábořiště a odchod směr Maršov, kde nás již netrpělivě vyhlíželi rodiče. Na závěr bychom rádi poděkovali všem táborníkům, rodičům a příznivcům našeho tábora za každoroční důvěru a podporu, kterou nám dáváte, věříme že jsme Vás ani letos nezklamali a tábor jste si stejně jako my užili. Teď jsme všichni smutní, ale po pár dnech si už budeme pomatovat pouze ty krásné vzpomínky, které jsme si společně vytvořili. Ještě jednou DÍKY, bez Vás by to nešlo a těšíme se za rok!
FotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografie
Táborník roku
Táborník roku 2021
Eliška Kahounová
Anička Žižková
Táborník

Designed by DEMITO, programmed by Marek Zak 2016