Zpět

2022: Shrek

V termínu 16.7.2022 - 30.7.2022 jsme uspořádali již 30. letní dětský tábor, stejně jako minulý rok jsme se vydali na tábořiště Bílý Potok, poblíž obce Maršov.

Téma jubilejního ročníku byl Shrek a v jeho rytmu se nesla celá celotáborová hra, během tábora jsme postupně prošli všechny čtyři díly filmové série a v doplňkových dne jsme se více věnovali příběhů Kocoura v botách, Oslíka a Shrekově kralování. Stejně jako předchozí rok se tábora zúčastnilo 48 táborníků, kteří byli rozděleni do čtyřech letek po dvanácti. Táborníkem roku byla zvolena Emma Staňková a celotáborovou hru vyhrála třetí letka pod vedením letkového vedoucího Šimona Staňka ve složení (od nejstařších táborníků po nejmladší): Nela Mičková, Jan Tropp, Sarah Karandyszewská, Markéta Malíková, Helena Strnadová, David Došek, Matýáš Janoch, Viktorie Rychnovská, Julie Šplíchalová, Barbora Pešková, Magdaléna Šnedarová.

Den 1 - Tak a je to tu znovu, táborníci nemohou dospat, vedoucí si nemohou vzpomenout, co všechno zapomněl a nic nestíhají, prostě začátek tábora, jak má být. Pro vedoucí začal tábor již v brzkých ranních na nákupech, při přepravě věcí a následné přípravě tábora. Mezi druhou a třetí hodinou se nám sešly naše děti, naposledy se rozloučily s rodiči a vydaly se společně s námi směr údolí Bílého potoka. Po cestě je čekala ukázka okolí tábořiště a seznamovací hry, v tábořiště poté ubytování, seznámení s tábořištěm a následně už je večeře, nástup a večerní táborák. Od neděle už jedeme na plno, a tak i naše povídání budou bývat delší, zatím napočtenou.

Den 2 - Je tu ráno a máme za sebou první táborovou noc, zjišťujeme, jak se komu spalo, komu byla zima, a které dítě dělalo ráno největší borčus. Místo rozcvičky probíhá nácvik ranní rutiny – ranní hygiena, úklid spacáků, pyžamek a nachystání se na snídani, abychom od dalšího dne mohli fungovat, co možná nejrychleji. Dopoledne nás čeká stavění naší vlastní bažiny, jelikož Shrek je samotář, a ve své bažině nás nechce. Po postavění bažiny se v ní objevují pohádkové postavičky a my vyrážíme zjišťovat, kdo je ten lord Farquad, takhle to přece nejde, v naší bažině nemohou být, ani tři prasátka, ani slepé myšky. Odpoledne tedy vyrážíme do Dulocku, abychom si s tímto lordem promluvili, což bylo zároveň náplní našeho programu. Večer čekaly první letku první hlídky a zbytek mohl v klidu spát, tak zase zítra. Napočtenou!

Den 3 - Ranní rutinu už máme zmáknutou z předešlého dne, a tak po budíčku a ranní hygieně následuje první pořádná rozcvička – hrají se buldoci, rybičky rybáři a další hry. Poté následuje snídaně v podobě pomazánky a skupinové focení po letkách. V dopoledním programu se vydává na cestu k hradu, ve kterém je uvězněna princezna Fiona, a to formou gamebooku – rozhodovací hry, u které je za úkol dostat se co nejrychlejší cestou na konec. Po obědové mňamce v podobě rybích prstů následuje polední klid a zasloužený odpočinek, odpoledne nás totiž čekal další náročný program – dostat se s Fionou pryč z hradu a utéct drakovi. No a k večeru jsem si pro naše táborníky připravili první vydání letního kina TvůjTábor a promítání Shreka 1, zítra nám totiž vyvrcholí první díl a příběhově se posuneme do dílu druhého.

Den 4 - Včera se nám povedlo zachránit Fionu před drakem, a tak se společně s ní vydáváme zpět na cestu za lordem Farquadem, během té si ale Shrek uvědomuje, že je pro něj Fiona více než pouhá cesta k tomu, aby dostal zpět svoji bažinu, a tak se mu chystáme pomoct. Dopoledne vymýšlíme dokonalé rande pro Fionu a zároveň se školíme v různých dovednostech (zdravovědě, uzlech, šifrách. mapách a buzolách). Odpoledne nás pak čekala Zlobřiáda – soutěže v táborových i zlobřích disciplínách (prdění v podpaží, flusání, řev a podobně). No a po večeři už byl pouze čas na plánovanou svatbu lorda Faquada a princezny Fiony, té dokázal Shrek na poslední chvíli zabránit a na oslavu jsme se vydali na naši první letošní diskotéku.

Den 5 - V rámci našeho následování příběhu Shreka budeme zařazovat i speciální programové dny, které budou věnovány jednotlivým postavám příběhu. Prvním takovým dnem byl včerejšek, který byl celý věnován kocourovi v botách, který se bude v našem příběhu vyskytovat od dnešního dne. Po ranní rozcvičce a vydatné snídani jsme se vydali stavět žebřík do nebe, konkrétně jsme museli nanosit dostatek vody, udělat dostatek posilovacích cvičení a vykopat dostatečně velkou díru, abychom mohli zasadit kouzelné fazole, po kterých jsme v druhé části programu šplhali až do nebe. Odpoledne jsme se vydali na lov zlatých vajec, což byla alternativa na naši tradiční vlajkovanou. Ve večerním programu následovala spousta scének, hry na louce a po vyčištění zoubků i naše první letošní noční hra. Jakožto správní kocouři v botách jsme se museli plížit a pohybovat se ve tmě a u toho jsme měli za úkol si zapamatovat vedoucí, které prováděli různorodé činnosti.

Den 6 - Po jednodenní příběhové odbočce jsme se vrátili zpět k filmům o Shrekovi a bylo tak na čase začít druhý díl. Ráno vyrážíme společně se Shrekem, Fionou a oslíkem do království za devatero horami a devatero řekami, abychom navštívili Fioniny rodiče. Po výborné snídani následují další scénky, a to večeře s králem a královnou, hádka Shreka s Fionou, a i najmutí Kocoura v Botách králem, jako zabijáka zlobrů. V dopoledním programu probíhá boj s kocourem a následuje oběd, tentokrát máme segedínský guláš. V poledním klidu odpočíváme a zároveň se zájemci vydávají schladit do potoka. Celé odpoledne je věnováno získávání lektvarů v továrně kouzelné víly a večer už nás čeká jen táboro-shrek kvíz. V noci nás také potkala letošní první bouřka, ale až na pár mokrých věcí, které jsou dobou, kdy píšu tento příspěvek, již dávno suché, se nám nic nestalo, tak zase zítra napočtenou.

Den 7 - Po včerejším večerním vypití lektvaru nás na ranní rozcvičce čeká překvapení, probouzíme Shreka, ale jeho pleť už není zelená a z oslíka je vznešený oř. No, a tak není čas ztrácet čas, a jdeme na snídani a ranní nástup. Dopolední program byl věnován pohádkovým bytostem, konkrétně Pinokiovi, třem prasátkům, slepým myškám a perníčkovi, přece jenom právě pohádkové bytosti budou hrát později klíčovou roli při záchraně Shreka s oslíkem a kocourem. Odpoledne jsme se vydali na nedalekou louku, kde probíhala další hra – úkol bylo postupně odbourat různá postižení pohádkových postaviček (například slepé myšky se pohybovali se zavázanýma očima, tři prasátka pouze ve trojici a podobně). To se nám nakonec povedlo a mohli jsme vyrazit zpět do tábora dobít hrad, který obsadil princ Krasoň a kouzelná víla. To se nám po dlouhé vodní bitvě povedlo za pomoci perníčka, kterého jsme v poledním klidu upekli. No a večer už nás čekala pouze závěrečná scénka a promítání druhého dílu Shreka, což znamená jediné, zítra nás čeká další doplňkový den, a to den kdy se Shrek stane králem.

Den 8 - Ráno nás probouzí kocour s oslíkem, aby nám oznámili, že královi se udělalo nevolno, a musíme za něj na den převzít povinnosti, celý den se tak ponese v rytmu Shrekova kralování, které mu ale zrovna dvakrát nejde. Dopolední nástup je tak celý nějaký divný a naruby. Po něm následuje stavba nové královské lodi a zkouška její schopnosti překonat náš potok. Odpoledne následují zlobří stanoviště, a nakonec vaření pro krále a královnu. Večer vše zakončil táborák a opekání špekáčků.

Den 9 a 10 - Je tady sobotní ráno a Shrek už má kralování tak akorát, včera se mu nic nedařilo, a dnes je to podobné, v tu chvíli přibíhá kocour a oznamuje nám, že král umírá, a tak se za ním vydáváme, abychom zjistili, jak je na tom. Ještě před svojí smrtí nám král stíhá říct, že kromě Shreka s Fionou, existuje ještě jeden následník trůnu, a to Fionin bratranec Artie, a tak se v dopoledním programu vydáváme zjišťovat informace právě o něm. Po všech potřebných informacích už víme, že Artie se nachází na Zámku v Rosicích, a tak rychle balíme věci, rozdělujeme se na skupinky, nafasujeme svačinky a vyrážíme na cestu – malé čeká cesta do Domašova, od tam pojedou autobusem do Říčan a od tam zase pěšky, přes Ostrovačice až do Zastávky, velcí půjdou pěšky celou trasu, a to přes dolní Říčky, Říčany a Ostrovačice. Obě skupinky nám doráží před šestou hodinou a na půl sedmou už doráží večeře. Večer už nás čeká jen krátká procházka po Rosicích a spánek v zámeckém šenku. Ráno vedoucí na místě chystají snídani v podobě medomásla s vánočkou a svačinku. Okolo deváté hodiny pak vyráží první letka a následně i ty další. Mají za úkol dojít do Mariánského údolí, kde se zase všichni spojí, tam doráží všichni okolo půl dvanácté a následuje svačinka. Z Mariánského údolí přes údolí Bobravy už pokračujeme zase rozdělení na mladší a starší. Obě skupiny dojdou do Domašova, a zatímco mladší se vydávají přímo do tábora, tak starší to ještě vezmou přes Lesní Hluboké. Nakonec nám obě skupiny unavené, ale v pořádku doráží do tábora, a po vysprchování už je čeká pouze odpočinek a večerní promítání třetího dílu Shreka.

Den 11 - Ráno jsme se probudili do deště, ale to nezastavilo prince Krasoně, který se zmocnil vlády nad naším tábořištěm a královstvím. On i s ostatními zápornými pohádkovými postavami nastalolil krutovládu. Po snídani vydal král Krasoň rozkaz, aby mu byla zhotovena podobizna, s čímž se naši tábornicí, v podobě hry, potáceli celé dopoledne. Už odpoledne ale děti bojovaly, aby se Krasoně a jeho krutovlády zbavily, což se jim nakonec povedlo, a tak nás večer mohla čekat závěrečná scénka. V té se vrací Shrek a Krasoň je vyhnán z hradu. V průběhu dne se nám také z deště vyklubalo sluníčko a všechno tak mohlo běžet podle plánu.

Den 12 - Jak jsme již dříve psali, po každém dokončeném dílu Shreka, vkládáme do příběhu jeden vlastní den na motivy některé z hlavních postav, a tak jsme se ve středu věnovali oslíkovi. Ráno nás čekala scénka Shreka a právě oslíka, kteří společně vzpomínali za to, co spolu prožili, když v tom si Shrek vzpomněl, že vlastně neví nic o oslíkovi a poprosil ho, aby mu řekl něco o osobě, a tak začíná příběh oslíka. Ten se v mladí narodil s darem – uměl mluvit, ale v zemi, které žil nerozuměl řeči, a tak se musel naučit místní řeč, což bylo i náplní našeho dopoledního programu – na různých místech v okolí tábořiště jsme museli odposlechnout znaky oslíkovi abecedy a zapamatovat si je. V odpoledním programu jsme se pak věnovali druhé části oslíkova života, a to době kdy byl velkým obchodníkem a pašeráckým králem, takže jsme vyrazili do lesa hrát obchodníky, ty nám bohužel v půlce přerušil déšť, a tak honem do tábora, ať moc nezmokneme. Večer už nás čekalo pouze promítání posledního dílu Shreka, abychom měli dostatek informací na další den – závěrečnou pokladovku, která bude motivována podle Shreka 4.

Den 13 - Jak už asi znalci Shrekova dobrodružství tuší, tak nám zbývá pouze poslední Shrekův příběh, a to ten, ve kterém hraje hlavní roli skřet Rumplcimprcampr a zlobří odboj. V tomto duchu je taktéž motivována naše pokladovka, ráno začíná scénkou Shrekova monotónního života po narození trojčat, pokračuje oslavou narozenin a končí scénkou, kdy Shrek uzavírá dohodu s Rampelníkem – má se stát zase na jeden den zlobrem, dohoda má ale háček, a tak celý den trávím snahou o její zvrácení. Po snídani a nástupu vyrážíme po letkách směr Maršov, odkud nás čeká přejezd autem do Deblína, a tam nás čeká první stanoviště – lov vodních zlobrů. Dál pokračujeme přes Svatoslav, Spálený mlýn až do Radoškova, a po cestě se postupně přidáváme ke zlobřímu odboji, snažíme se znovu získat srdce Fiony, až po plánování atentátu na Rampelníka. Ten nám bohužel nedopadl, a tak se dostáváme do spárů krysaře, který nás nutí tancovat, to se děje už zpátky v údolí Bílého potoka, konkrétně na rozcestí Ve Žlebě. Poté co utečeme krysařovi už nás čeká jen cesta do tábora a hledání pokladu, ten byl letos zakopán na čtyřech různých místech po tábořišti a táborníci jej nemohli najít bez nápověd. Po úspěšném nalezení pokladů už nás čeká sprcha a večerní diskotéka no a zítra hurá na poslední den.

Den 14 a 15 - Tyto slova píšeme s delším odstupem, jelikož se do nich nikomu nechtělo… Je to jako včera, kdy jsme se poprvé potkali v Maršově, a je to doopravdy včera, kdy jsme se naposledy rozloučili na témže místě. Rádi bychom touto cestou poděkovali všem táborníkům za účast na našem táboře, výborné chování, super nasazení při hrách, skvělou atmosféru na táboře a za zážitky, které jsme si společně vytvořili. Díky, že s námi jezdíte a užíváte si tábor, protože jako vždy a všude – je to o lidech. Věříme, že i vy jste si tábor užili a budeme se těšit zase za rok! No, a přece jenom krátce k posledním táborovým dnům, v pátek nás čekal tradiční program, který nezastavil ani menší déšť, a to konkrétně křest nováčků, obálky na památku, jarmark, dražba, žranice, poslední nástup s vyhlášením táborníka roku a závěrečný táborák. V sobotu už jsme se pak jen nasnídali, rychle dobalili a vyrazili směr domov.
FotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografieFotografie
Táborník roku
Táborník roku 2022
Emma Staňková
Táborník

Designed by DEMITO, programmed by Marek Zak 2016