2023: Sherlock Holmes
V termínu od 12.8.2023 do 26.8.2023 nás již každoročně čekal tábor. Stejně jako rok předtím jsme se sešli v poměrně hojném počtu. Přijelo 46 dětí. Tentokrát se tábor konal v prostředí nového tábořiště, které se nacházelo kousek od vesnice Hostěnice.
Celým táborem nás provázelo téma Sherlocka Holmese. Celotáborová hra se tedy nesla v duchu tajemství a záhad, přičemž vyvrcholením celých dvou týdnů bylo dopadení viníka, který za všemi podivnými případy stál - Moriartyho.
První den se děti se Sherlockem setkaly až večer, protože se předtím musely seznámit mezi sebou. Seznamovací hry si jako každý rok na starost vzaly naše praktikantky. Večer Sherlock požádal táborníky o pomoc při řešení záhad, kterých se v Londýně, kde se náš příběh odehrával, objevilo více než byl on sám schopný vyřešit. Den jsme již tradičně zakončili uvítacím táborákem, po němž následovala večerní hygiena a první spaní v novém prostředí.
Den druhý se hlavně dopoledne nesl v duchu výcviku. Sherlock trval na tom, že pokud mu malý táborníci chtějí pomáhat, musí se zlepšit v mnoha disciplínách. Výcvik tedy začal hned ráno a to rozcvičkou, při které zabolely nohy nejednoho účastníka. Po rozcvičce se děti rozdělily do letek. Jejich výcvik pokračoval i přes celé dopoledne, kde se cvičily v klasických táborových dovednostech - práce s mapami, šifry, práce se dřevem nebo třeba i zdravověda. Odpoledne potom všichni dostali svůj první úkol. Pochytat kapsáře. Těch se ve městě vyrojilo až přehnaně mnoho. Každý kapsář měl nějaký svůj typický znak, podle něhož ho popsala nějaká z obětí. Děti měly tedy za úkol takového kapsáře vystopovat a odvléct ho s sebou na výslech. Kapsáře sehráli vedoucí, a proto si mnoho z nich vyzkoušelo jaké to je být vláčen po lesní cestě. Všichni tvrdili, že jednají na příkaz Moriartyho.
Třetí den se nesl v duchu krádeže klenotů. Dopoledne všichni sbírali indicie, které je měly zavést k tomu, jak mohlo k takové krádeži dojít. Svědci se se svými informacemi ale nechtěli svěřit, a tak pro získání informace musely děti splnit nějaký úkol. Na základě informací získané z indicií jsme odpoledne vyrazili na místo, kde by lupiči mohli být. Pro získání klenotů nám symbolicky posloužila tradiční táborová hra - vlajkovka. I tento případ dopadl úspěšným dopadením viníka a večer se za odměnu pouštěl film Úžasňákovi 2.
Čtvrtý den se v ulicích Londýna vyrojilo velké množství padělaných bankovek. Tuto informaci na ranní tiskovce podal inspektor Lestrade, který neměl sebemenší ponětí, co s takovou situací dělat. Do případu se tedy opět musel vložit Sherlock se svým přítelem Watsonem a svými mladými pomocníky. Úkol byl jednoduchý, naši táborníci se měli vlichotit do přízně hlavního pašovatele a stát se pašovateli také, aby bylo jednodušší viníka dopadnout. Dopoledne tedy děti tvořily padělky peněz, ale i dokladů, cenných rumů a oficiálních listin a odpoledne tyto padělky prodávaly, ve snaze získat za ně peněžní ohodnocení. A ačkoliv byly padělky velice přesvědčivé a nikdo nic neprozradil, pachatel pojal podezření a radši utekl dřív, než by mohl být dopaden. Proto v rámci večerního program děti vytvářely letadla a poté symbolicky odletěly za ním.
Všem se podařilo dorazit na stejné místo, jako pachateli, a tak pátý den začal dopadením viníka. Úřadům se nicméně takové dopadení moc nelíbilo. Nebyl totiž vydán mezinárodní zatykač, a tak musel být viník propuštěn. Pán z úřadu nicméně naznačil, že pokud se k němu dostane nějaký úplatek mohlo by se mu podařit zatykač vydat a tím pádem nám s dopadením pomoci. Každá letka ten den tedy dostala krabičku se sirkami a vydaly se do ulic Hostěnic hledat štěstí. Celé dopoledne potom obcházeli vesnici a snažili se získat co nejhodnotnější předměty. Nakonec se povedlo a pan úředník zatykač vydal. Odpoledne potom děti chodily po stopě uprchlého a snažily se ho pomocí azimuťáku vystopovat, což se jim nakonec i podařilo. I ten se vymlouval na Moriartyho.
Šestý a sedmý den se nesl v duchu únosu. Sherlockovu snoubenku někdo unesl. Děti se rozdělily na dvě skupiny. Ti starší se vydali Adler hledat, mladší zůstali v táboře. Na starší čekaly dva úplně odlišné dny, než na které jsou na táboře zvyklý. Rozdělily se na dva kmeny a všechno se tyto dva dny neslo v duchu Survivala. Kmeny proti sobě soutěžily, stály před výzvami, které jim přinášely výhody a nakonec i na kmenových radách hlasovali o nejlepším členovi kmene. První večer na starší také čekala stezka odvahy. Mladší v táboře se mezitím vydali na koupaliště a užili si jeden z mnoha horkých dnů ve vodě. Večer je potom čekalo spaní pod širákem. Sedmý den se potom obě skupiny táborníků spojily a měly za úkol najít pravou Adler mezi několika jejími dvojníky. I to se nakonec podařilo, a tak Sherlock z radosti nad nalezenou nevěstou uspořádal všem diskotéku.
Osmý den došlo v tábořišti k převratu. Vlády se na příkaz Moriartyho ujímá Velký bratr (inspirace z knihy 1984). Po celém tábořišti se objevuje propaganda a začíná tvrdý režim. Dopoledne se hrála konverzační hra, při které děti chodily po tábořišti a snažily se na svojí stranu získat všechny, které režim nějakým způsobem omezil. Tito lidé se měli zapsat do jejich odboje. Mnoho z nich se doopravdy dalo přesvědčit. Odpoledne děti čekala hra zaměřená na zjišťování informací o celém systému. Jak vznikl, proč vznikl, co je jeho cílem. Po získání těchto informací se snažily režim i porazit. Bohužel byl tento pokus neúspěšný, a tak režim setrval i do dalšího dne. Večer se ještě konala stezka pro mladší. Úkolem bylo vyplížit se pryč z města do nedaleké vesnice, kde systém neměl až takovou sílu. Devátý den přišel Sherlock s myšlenkou, že by proti systému mohli použít roboty, které objevil ve vesnici u jednoho sedláka večer předtím. Dopoledne tedy jeho pomocníci sbírali o robotech informace, a vzhledem k tomu, že se tohoto výzkumu nemohli účastnit všichni najednou, tak se část tábora mezitím věnovala vodním hrám, aby se všichni alespoň trochu ochladili v horkých letních dnech. Odpoledne potom děti vyrobené roboty využily proti systému při hře, kde se snažily ostatním letkám naházet do přidělého kýble, co nejvíce vrškozlatek. Sběrem předmětů vylepšovali svoje postavení, až vždy dva z letky vytvořili robota a mohli tak napáchat větší škodu než jednotlivci. Systém se tedy podařilo porazit a tábor byl od Velkého bratra vysvobozen.
Desátý den zahalila tábor nečekaná zpráva. V noci byl někdo zavražděn. A co bylo ještě horší, Sherlock zmizel a byl považován za mrtvého. Na ramena táborníků tedy spadla plná odpovědnost za vyřešení vraždy. Vzhledem k tomu, že k tomuto činu došlo v casinu, byla nejprve potřeba vydělat si peníze. Přes prácí v táboře si tedy děti vydělaly dostatek, aby mohly v casinu a zároveň vyzpovídat podezřelé. Odpoledne je potom čekal okruh, kde na stanovištích získávaly indicie za splněné úkoly. Všechny informace dohromady je dovedly až k úspěšnému vyřešení záhady.
Jedenáctý den začíná návratem Sherlocka, což je pro všechny skvělá zpráva. Sherlock je nespokojen s řešením, které mu táborníci o dané vraždě získali a pouští se do dalšího pátrání. Stopy ho navedou na drogový kartel, který se tak stává podezřelým. Na něj se potom při dopolední hře děti zaměřují. Odpoledne se potom snaží nalákat pravého viníka, aby se jim postavil, přičemž dojde k jeho finálnímu polapení. Při této hře si mezi sebou táborníci posílali poměrně dlouhou zprávu. Tato zpráva byla navíc speciální v tom, že byla předávána pouze gesty. Jeden člen z každé letky na konci tohoto řetězce gesta sepisoval a vytvořil z nich zprávu, která měla být předána viníkovi. Ačkoliv byly zprávy poměrně nepřesné, i tak tento případ dopadl úspěšně.
Den dvanáctý začíná hromaděním všech informací. Je až příliš důkazů, které poukazují, že za všechno může Moriarty, který je ukryt ve své pevnosti. Tuto pevnost potom děti dobíjí po odpolední hře, která měla motiv klasických min. Za nasbírané papírky, různých barev, dostaly jednotlivé letky možnost koupit si jednu trefu, přičemž postupně rozšifrovali miny, které byly v poli umístěny. Tyto miny byly potom použity na zničení brány. Moriarty je tedy dopaden, ale co dál? Sherlock je zmatený z toho, jak jednoduché bylo Moriartyho vypátrat. Co za tím tedy stojí? Tuto otázku měla rozšifrovat pokladovka, nicméně odpověď na ní žádný z táborníků nedostal. Je možné, že k jejímu rozřešení ještě dojde.
S třináctým dnem jednotlivé letky opouští tábořiště v různých časových rozestupech. Pořadí určuje celotáborová hra a tedy, jak si vedli celou dobu tábora. První vyšla 3. letka, která se i jako první vrátila a tím celkově vyhrála. Na druhém místě se umístila letka 4., třetí místo obsadila 1. letka a na čtvrtém místě skončila 2. letka. Večer se oslavovalo při druhé diskotéce.
Předposlední den se nesl v duchu balení, ale také velké zábavy. Vše odstartoval křest našich nových táborníků, jak už je každoroční tradicí. Po obědě na táborníky čekal jarmark, kde měli možnost vydělané peníze z celotáborové hry buď utratit nebo vydělat. Součástí byla perníková chaloupka, věštírna nebo třeba salon, kde se pletly copánky. Po jarmarku jako již každoročně následovala dražba a po jejím konci také raut, kde se naše kuchyně opravdu činila. Den byl zakončen táborákem a po něm následovala postupná večerka.
V den odjezdu už se všichni je dobalili a nastalo loučení. Doufáme, že jste si letošní ročník užili stejně jako my a že se možná v co největším počtu uvidíme zase za rok! Budeme se na vás těšit!
Celým táborem nás provázelo téma Sherlocka Holmese. Celotáborová hra se tedy nesla v duchu tajemství a záhad, přičemž vyvrcholením celých dvou týdnů bylo dopadení viníka, který za všemi podivnými případy stál - Moriartyho.
První den se děti se Sherlockem setkaly až večer, protože se předtím musely seznámit mezi sebou. Seznamovací hry si jako každý rok na starost vzaly naše praktikantky. Večer Sherlock požádal táborníky o pomoc při řešení záhad, kterých se v Londýně, kde se náš příběh odehrával, objevilo více než byl on sám schopný vyřešit. Den jsme již tradičně zakončili uvítacím táborákem, po němž následovala večerní hygiena a první spaní v novém prostředí.
Den druhý se hlavně dopoledne nesl v duchu výcviku. Sherlock trval na tom, že pokud mu malý táborníci chtějí pomáhat, musí se zlepšit v mnoha disciplínách. Výcvik tedy začal hned ráno a to rozcvičkou, při které zabolely nohy nejednoho účastníka. Po rozcvičce se děti rozdělily do letek. Jejich výcvik pokračoval i přes celé dopoledne, kde se cvičily v klasických táborových dovednostech - práce s mapami, šifry, práce se dřevem nebo třeba i zdravověda. Odpoledne potom všichni dostali svůj první úkol. Pochytat kapsáře. Těch se ve městě vyrojilo až přehnaně mnoho. Každý kapsář měl nějaký svůj typický znak, podle něhož ho popsala nějaká z obětí. Děti měly tedy za úkol takového kapsáře vystopovat a odvléct ho s sebou na výslech. Kapsáře sehráli vedoucí, a proto si mnoho z nich vyzkoušelo jaké to je být vláčen po lesní cestě. Všichni tvrdili, že jednají na příkaz Moriartyho.
Třetí den se nesl v duchu krádeže klenotů. Dopoledne všichni sbírali indicie, které je měly zavést k tomu, jak mohlo k takové krádeži dojít. Svědci se se svými informacemi ale nechtěli svěřit, a tak pro získání informace musely děti splnit nějaký úkol. Na základě informací získané z indicií jsme odpoledne vyrazili na místo, kde by lupiči mohli být. Pro získání klenotů nám symbolicky posloužila tradiční táborová hra - vlajkovka. I tento případ dopadl úspěšným dopadením viníka a večer se za odměnu pouštěl film Úžasňákovi 2.
Čtvrtý den se v ulicích Londýna vyrojilo velké množství padělaných bankovek. Tuto informaci na ranní tiskovce podal inspektor Lestrade, který neměl sebemenší ponětí, co s takovou situací dělat. Do případu se tedy opět musel vložit Sherlock se svým přítelem Watsonem a svými mladými pomocníky. Úkol byl jednoduchý, naši táborníci se měli vlichotit do přízně hlavního pašovatele a stát se pašovateli také, aby bylo jednodušší viníka dopadnout. Dopoledne tedy děti tvořily padělky peněz, ale i dokladů, cenných rumů a oficiálních listin a odpoledne tyto padělky prodávaly, ve snaze získat za ně peněžní ohodnocení. A ačkoliv byly padělky velice přesvědčivé a nikdo nic neprozradil, pachatel pojal podezření a radši utekl dřív, než by mohl být dopaden. Proto v rámci večerního program děti vytvářely letadla a poté symbolicky odletěly za ním.
Všem se podařilo dorazit na stejné místo, jako pachateli, a tak pátý den začal dopadením viníka. Úřadům se nicméně takové dopadení moc nelíbilo. Nebyl totiž vydán mezinárodní zatykač, a tak musel být viník propuštěn. Pán z úřadu nicméně naznačil, že pokud se k němu dostane nějaký úplatek mohlo by se mu podařit zatykač vydat a tím pádem nám s dopadením pomoci. Každá letka ten den tedy dostala krabičku se sirkami a vydaly se do ulic Hostěnic hledat štěstí. Celé dopoledne potom obcházeli vesnici a snažili se získat co nejhodnotnější předměty. Nakonec se povedlo a pan úředník zatykač vydal. Odpoledne potom děti chodily po stopě uprchlého a snažily se ho pomocí azimuťáku vystopovat, což se jim nakonec i podařilo. I ten se vymlouval na Moriartyho.
Šestý a sedmý den se nesl v duchu únosu. Sherlockovu snoubenku někdo unesl. Děti se rozdělily na dvě skupiny. Ti starší se vydali Adler hledat, mladší zůstali v táboře. Na starší čekaly dva úplně odlišné dny, než na které jsou na táboře zvyklý. Rozdělily se na dva kmeny a všechno se tyto dva dny neslo v duchu Survivala. Kmeny proti sobě soutěžily, stály před výzvami, které jim přinášely výhody a nakonec i na kmenových radách hlasovali o nejlepším členovi kmene. První večer na starší také čekala stezka odvahy. Mladší v táboře se mezitím vydali na koupaliště a užili si jeden z mnoha horkých dnů ve vodě. Večer je potom čekalo spaní pod širákem. Sedmý den se potom obě skupiny táborníků spojily a měly za úkol najít pravou Adler mezi několika jejími dvojníky. I to se nakonec podařilo, a tak Sherlock z radosti nad nalezenou nevěstou uspořádal všem diskotéku.
Osmý den došlo v tábořišti k převratu. Vlády se na příkaz Moriartyho ujímá Velký bratr (inspirace z knihy 1984). Po celém tábořišti se objevuje propaganda a začíná tvrdý režim. Dopoledne se hrála konverzační hra, při které děti chodily po tábořišti a snažily se na svojí stranu získat všechny, které režim nějakým způsobem omezil. Tito lidé se měli zapsat do jejich odboje. Mnoho z nich se doopravdy dalo přesvědčit. Odpoledne děti čekala hra zaměřená na zjišťování informací o celém systému. Jak vznikl, proč vznikl, co je jeho cílem. Po získání těchto informací se snažily režim i porazit. Bohužel byl tento pokus neúspěšný, a tak režim setrval i do dalšího dne. Večer se ještě konala stezka pro mladší. Úkolem bylo vyplížit se pryč z města do nedaleké vesnice, kde systém neměl až takovou sílu. Devátý den přišel Sherlock s myšlenkou, že by proti systému mohli použít roboty, které objevil ve vesnici u jednoho sedláka večer předtím. Dopoledne tedy jeho pomocníci sbírali o robotech informace, a vzhledem k tomu, že se tohoto výzkumu nemohli účastnit všichni najednou, tak se část tábora mezitím věnovala vodním hrám, aby se všichni alespoň trochu ochladili v horkých letních dnech. Odpoledne potom děti vyrobené roboty využily proti systému při hře, kde se snažily ostatním letkám naházet do přidělého kýble, co nejvíce vrškozlatek. Sběrem předmětů vylepšovali svoje postavení, až vždy dva z letky vytvořili robota a mohli tak napáchat větší škodu než jednotlivci. Systém se tedy podařilo porazit a tábor byl od Velkého bratra vysvobozen.
Desátý den zahalila tábor nečekaná zpráva. V noci byl někdo zavražděn. A co bylo ještě horší, Sherlock zmizel a byl považován za mrtvého. Na ramena táborníků tedy spadla plná odpovědnost za vyřešení vraždy. Vzhledem k tomu, že k tomuto činu došlo v casinu, byla nejprve potřeba vydělat si peníze. Přes prácí v táboře si tedy děti vydělaly dostatek, aby mohly v casinu a zároveň vyzpovídat podezřelé. Odpoledne je potom čekal okruh, kde na stanovištích získávaly indicie za splněné úkoly. Všechny informace dohromady je dovedly až k úspěšnému vyřešení záhady.
Jedenáctý den začíná návratem Sherlocka, což je pro všechny skvělá zpráva. Sherlock je nespokojen s řešením, které mu táborníci o dané vraždě získali a pouští se do dalšího pátrání. Stopy ho navedou na drogový kartel, který se tak stává podezřelým. Na něj se potom při dopolední hře děti zaměřují. Odpoledne se potom snaží nalákat pravého viníka, aby se jim postavil, přičemž dojde k jeho finálnímu polapení. Při této hře si mezi sebou táborníci posílali poměrně dlouhou zprávu. Tato zpráva byla navíc speciální v tom, že byla předávána pouze gesty. Jeden člen z každé letky na konci tohoto řetězce gesta sepisoval a vytvořil z nich zprávu, která měla být předána viníkovi. Ačkoliv byly zprávy poměrně nepřesné, i tak tento případ dopadl úspěšně.
Den dvanáctý začíná hromaděním všech informací. Je až příliš důkazů, které poukazují, že za všechno může Moriarty, který je ukryt ve své pevnosti. Tuto pevnost potom děti dobíjí po odpolední hře, která měla motiv klasických min. Za nasbírané papírky, různých barev, dostaly jednotlivé letky možnost koupit si jednu trefu, přičemž postupně rozšifrovali miny, které byly v poli umístěny. Tyto miny byly potom použity na zničení brány. Moriarty je tedy dopaden, ale co dál? Sherlock je zmatený z toho, jak jednoduché bylo Moriartyho vypátrat. Co za tím tedy stojí? Tuto otázku měla rozšifrovat pokladovka, nicméně odpověď na ní žádný z táborníků nedostal. Je možné, že k jejímu rozřešení ještě dojde.
S třináctým dnem jednotlivé letky opouští tábořiště v různých časových rozestupech. Pořadí určuje celotáborová hra a tedy, jak si vedli celou dobu tábora. První vyšla 3. letka, která se i jako první vrátila a tím celkově vyhrála. Na druhém místě se umístila letka 4., třetí místo obsadila 1. letka a na čtvrtém místě skončila 2. letka. Večer se oslavovalo při druhé diskotéce.
Předposlední den se nesl v duchu balení, ale také velké zábavy. Vše odstartoval křest našich nových táborníků, jak už je každoroční tradicí. Po obědě na táborníky čekal jarmark, kde měli možnost vydělané peníze z celotáborové hry buď utratit nebo vydělat. Součástí byla perníková chaloupka, věštírna nebo třeba salon, kde se pletly copánky. Po jarmarku jako již každoročně následovala dražba a po jejím konci také raut, kde se naše kuchyně opravdu činila. Den byl zakončen táborákem a po něm následovala postupná večerka.
V den odjezdu už se všichni je dobalili a nastalo loučení. Doufáme, že jste si letošní ročník užili stejně jako my a že se možná v co největším počtu uvidíme zase za rok! Budeme se na vás těšit!